Prolomení, olej na plátně, 2018
Moje volná tvorba je neustálým hledáním, co mě utváří jako osobu a dává mi v životě smysl. Odpovídám ze dvou poloh: první část tvorby se ptá hlubiny, druhá se ptá každodenní zkušenosti. 

Ve svých nejranějších pracích tematizuji skrz různé vize sílu nevědomých obsahů. Pohyby energií a jejich hybatele, často personalizované v ženách na koních, a situované ve ztemnělých, nezemských sférách. Vycházím ze své vlastní mytologie; je to tvorba intuitivní a nepromyšlená, skoro až iracionální. Čistá romantika dobře přežvýkaná jungiánskou prací s nevědomím a tantrickou filosofií polarity. Z povahy věci ale tato část tvorby zůstává zahleděná sama do sebe. 

Druhá část tvorby proto navazuje dialog z opačné pozice - ptá se přirozeného světa. V sérii kreseb a maleb zachycuji své přátele a rodinu, postupně zobrazuji rodinnou historii skrz fotoalba, konkrétní vzpomínky a konkrétní krajiny, které pro mě něco znamenají. Během tvorby si je znovu vybavuji, nově prožívám, přerámuji a pečlivě zas ukládám. Obecně mě baví, když se dílo stává podnětem k různému vzpomínání, k rozhovoru, prostředkem dorozumění; když se lidi kolem mě zapojí a rozumí, co dělám a proč.


Podobně přistupuji i k další oblasti své tvorby, portrétování jak přátel a známých, tak na zakázku. Často si tu všímám, že skrz portrétování teprve člověk člověka poznává. Vysvětluji si to asi tak, že při práci na sebe portrétista nechává působit celistvý vjem portrétovaného a vzniká v něm postupně jakýsi skutečný obraz onoho člověka, který pak umělec více či méně umně převádí na plátno.


Kromě studií zátiší jsou posledním okruhem mé tvorby jsou samotné krajiny. O krajinu jsem se začala zajímat v létě 2019, které jsem strávila v savojských horách, a kde jsem také vytvořila první série krajin z hlavy, akvarelů inspirovaných okolními horami. Postupně jsem k nim také začala psát básně, a vznikla tak malá sbírka. Ačkoli mé básně nejsou vždy přírodní lyrikou, poezie a příroda je pro mě pevně svázaná a mé vidění jednoho tu ovlivňuje druhé. I proto si pro své obrazy nejraději volím krajiny, ke kterým mám osobní vztah.




// [ENGLISH BELOW] //

In my works, I show what makes sense to me in my life and shapes me as a human being. I answer this constant search from two positions: the first part of the work asks the depths, the second asks everyday experience.

In my earliest paintings, I thematize the power of unconscious through various visions. Movements of energies and their movers, often personalized in women on horseback, and situated in darkened, extraterrestrial realms. I draw from my own mythology. It's intuitive, non-premeditated, almost irrational. Pure romance, well instructed in Jungian psychology of unconscious and a tantric philosophy of polarity. But by the nature of the matter, this part of the work remains somehow inward-looking.

That is why the second part of the work continues the dialogue from an opposite position - it asks the natural world. In a series of drawings and paintings, I capture my friends and family, gradually depicting family history through photo albums, specific memories and specific landscapes that mean something to me. While I paint, I recall them, relive them, re-frame them and store them carefully again. I enjoy it when a work becomes a stimulus to remembrance,  to conversation,  a means of understanding; when the people around me get involved and understand what I'm doing and why.

I take a similar approach in the other area of my work, portraying. I often notice that only through portraiture one gets to really know a person. In my understanding, through working, the portraitist lets the whole perception of the person portrayed act upon him and inside the artist, a kind of real image of the person is gradually created, which the artist then more or less skilfully transfers on the canvas.

Besides the studies of stilllife, the last part of my work is the landscapes. I became interested in the landscape in the summer of 2019, which I spent in the Savoy mountains, and where I also created the first series of imaginary landscapes, watercolors inspired by the surrounding mountains. Gradually, I also began to write poems for them, and a small collection was born. Although my poems are not always natural lyrics, poetry and nature are tightly bound for me and my vision of one influences the other. That's why I prefer to choose landscapes to which I have a personal relationship.

Komentáře

Další obrazy